3.   Renesance a humanismus   3.1.   Základní informace        
          3.2.   Evropská renesance   3.2.1.   Italská renesance
                  3.2.2.   Francouzská renesance
                  3.2.3.   Španělská renesance
                  3.2.4.   Anglická renesance
          3.3.   Renesance a humanismus v Čechách        
 

3. RENESANCE A HUMANISMUS

Klikni zde :-).

 

3.1. ZÁKLADNÍ INFORMACE

Klikni zde :-).

 

3.2. EVROPSKÁ RENESANCE

Klikni zde :-).

 

3.2.1. ITALSKÁ RENESANCE

Klikni zde :-).

 

3.2.2. FRANCOUZSKÁ RENESANCE

Klikni zde :-).

 

3.2.3. ŠPANĚLSKÁ RENESANCE

Klikni zde :-).

 

3.2.4. ANGLICKÁ RENESANCE

Klikni zde :-).

 

3.3. RENESANCE A HUMANISMUS V ČECHÁCH

 

- 70. léta 15. st. – 20. léta 17. st.

- renesance se v pravém slova smyslu neprosadila (vliv náboženské ideologie)

- prosadila se pouze v knížkách lidového čtení, zábavné próze, např. Historie o bratru Janu Palečkovi

 

specifické znaky českého humanismu:

Odrážka

náznaky už v době Karla IV. (přátelství s Petrarcou), plný rozvoj až v 15. a 16. st. (s reformačním hnutím)

Odrážka

vládne rod Jagellonců (od r. 1491) a později Habsburků (od r. 1526)

Odrážka

ideologický a kulturní střet vysoké šlechty s měšťany
Odrážka

feudálové ani zdaleka nezachovávali někdejší způsob života
Odrážka

snažili se o zemědělské podnikání ve vlastní režii na scelených šlechtických državách

Odrážka

rozvoj řemesel a obchodu ve městech

Odrážka

v kulturní oblasti se však města dostala na vedoucí místo - nikoli v oblasti ekonomické a politické, které si udržela až do Bílé hory - literatura pro měšťanstvo, zaměřená k životní praxi
Odrážka

kulturní život je veden snahou o vyrovnání s kulturou především Itálie a Německa

Odrážka

soužití starých (feudálních) a nových (renesančních) prvků
Odrážka

nové prvky představovala soudobá renesanční vzdělanost evropská - úsilí  nahradit antickou kulturou světskou feudální církevní kulturu

Odrážka

k naší kulturní škodě přehlušila v českých zemích renesanci reformace
Odrážka

reformace se dopouštěla tzv. "náboženských oprav"

Odrážka

převaha naukového charakteru literatury

Odrážka

vliv latiny na rozkvět spisovné češtiny

Odrážka

význam knihtisku

 

2 linie:

Odrážka

latinští humanisté, např.:

Odrážka

Jan z Rabštejna (Dialogus)

Odrážka

Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic (filozofická próza, ódy, elegie)

Odrážka

Jan Campanus Vodňanský

Odrážka

národní humanisté – píší česky (vzdělaní měšťané)

 

PRVNÍ GENERACE HUMANISTŮ

 

latinizující humanisté

Odrážka

poznali nové hnutí většinou na zahraničních studiích nebo v soukromých kroužcích, které však byly odtrženy od živého těla národní kultury

Odrážka

osobité hodnoty počala vytvářet česká humanistická tvorba tehdy, až se na ní zainteresovalo měšťanstvo, a to bylo zhruba od třetiny 16. století

Odrážka

dosáhli namnoze i evropské proslulosti, jako např.:
Odrážka

Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic, básník i prozaik,

Odrážka

Augustin Olomoucký, teoretik básnictví,

Odrážka

nebo kritický vydavatel klasiků v Basileji Zikmund Hrubý z Jelení (* 1497 Praha - † 1554 Basilej; syn Řehoře Hrubého z Jelení)
Odrážka

některá latinská díla těchto humanistů nebyla svým obsahem cizí českému prostředí:

Odrážka

Hasištejnský napsal satiru o českých mravech

Odrážka

Jan Skála z Doubravky přebásnil latinsky Smilovu Novou radu z konce 14. století a vylíčil dívčí válku, opíraje se o tradici dalimilovskou

 

národní humanisté

Odrážka

tj. humanismus měšťanský a psaný česky
Odrážka

"Věda, že sem Čech, chci se latině učiti, ale česky i psáti i mluviti" a „nechť jiní knihy nové latině píšíc skládají a římský jazyk, vody do moře přilévajíc, šířie (ač i těch velmi málo u nás jest), já knihy a sepsánie starých a právě dobrých lidí v česku řeč překládaje, chudého chci radějie obohatiti, nežli se k bohatému špatnými dárky a jemu nevděčnými lísaje, pohrdán a potupen býti", píše Viktorin Kornel ze Všehrd  (překladatel, právník, † 1520) v předmluvě k svému překladu Knih o napravení padlého od Jana Zlatoústého (překlad je asi z r. 1495)
Odrážka

tím vyslovuje také program českého humanismu - česky pro Čechy

Odrážka

představitel latinské naukové literatury
Odrážka

O právech, o súdiech i o dskách země české knihy devatery – jazyková dokonalost, počátky česky psané vědy

 

Řehoř Hrubý z Jelení (asi * 1460 - † 7. 3. 1514, Praha; otec Zikmunda Hrubého z Jelení)

Odrážka

venkovský šlechtic
Odrážka

Všehrd překládal díla církevních otců, starých křesťanských spisovatelů

Odrážka

Hrubý obrátil svou pozornost k „pohanským" osobnostem a tak se česká literatura obohacuje o první překlady z Cicerona

Odrážka

hájil (podobně jako Mikuláš Konáč z Hodiškova a Velenský) témata erotická, která "ačkoli sú nectná, oplzlá, opselá, hanebná a mrzká, nic nemohu uškodit poctivému člověku", tj. témata erotická

Odrážka

překládal do češtiny své zahranoční současníky, jako byl např. Petrarca, Erasmus Rotterdamský, Laurentius Valla aj.

Odrážka

činnost zaměřuje tak, aby překládaná díla mohla pomoci měšťanům v jejich politickém boji, aby jim pomohla orientovat se v něm, dostat se do jeho čela:

     
 

"Za starodávna zde i nynie ještě téměř všudy ve všech národiech všeliká lidská moc, slavnost a vzácnost prvotně, zvláště a najviece v městech i od přirozenie i od králuov řádných zřiezením božím složena jest a shrnuta. A ktož tomu nevěří, nechť i nynie ještě pohledí na vlaskú zemi a na jiné mnohé okolo nie národy, nechť čte řečské i latinské, kroniky, ba i božské v biblí kniehy, a najde-li kde co slavnějšieho, vzácnějšieho, chvalitebnějšieho, mohutnějšieho a v čemkoli duostojnéjšieho než města s jich právy, řády a svobodami, chci já všeho mně najmilejšieho zbaven býti."

 
     
Odrážka

propagoval Husa a Žižku
Odrážka

Husa považoval za svatého muže

Odrážka

Žižka je v jeho podání metlou seslanou na svět od Boha

Odrážka

je považován za osobnost spojující husitství s českým humanismem

Odrážka

soucítil se sociálně slabými vrstvami

Odrážka

staví se proti lidské omezenosti - hlavně proti omezenosti církevní - pořizuje český překlad (z lat. originálu) Chvály bláznovství Erasma Rotterdamského, první překlad Erasmova díla do národního jazyka vůbec

 

Hynek z Poděbrad (* 18. 5. 1452, Praha - † asi 11. 6.1492, Poděbrady; byl český diplomat, spisovatel, syn krále Jiřího z Poděbrad)

 

 

     "Nic nedávnež u nás nebylo nad kníeže Hynka znamenitějšíeho, nic výmluvnějšíeho, nic k jednání velikých věcí hotovějšíeho. Však ho vezdajšie porušováníe panen a cizoložstva všem nelibého učinila, aniž kto o tom pochybuje, aby byl neměl prvníeho mezi našimi pány v cti a duostojenství míesta, kdyby byl přirozeníe svého znamenitých daruov příelišným smilstvím neporušil. Kterýž potom, ode všech jsa potupen, v tu nešlechetnost (snad božským sudem) upadl, o kteréž všickni mluví. Nejznamenitější z lékařuov, Ippokrates, skládaníe s ženami klade, že jest částka jakás neduhu toho nejmrzčejšíeho, kterémuž padúcíe nemoc nekají."

     Tato slova B. Hasištejnského - napsaná však až po Hynkově smrti - se stala na neuvěřitelně dlouhá staletí odrazovým můstkem pro hodnocení nejen Hynka z Poděbrad, ale dokonce pro odsouzení jeho tvorby. Po této stránce je to "originální" případ v starší české literatuře. A přitom šlo o hodnocení z úst žlučovitého závistníka, jehož vlastní život nebyl ani zdaleka příkladným, o hodnocení z úst hádavého povýšence, který zakázal překládání svých latinských děl do češtiny (Hrubý ho proto nazval dokonce dvounohým oslem). Přesto hodnocení od Hasištejnského, jehož povaha byla známa, obstálo i pro osobnost, jejíž dílo vytvořilo spojnici dvou epoch i základnu pro rozvíjení české renesanční literatury a jejíž dílo bylo podnětem ke vzniku básnické školy. Hasištejnský jinak celé Hynkovo dílo tvrdě kritizoval.

 

 

Odrážka

poznal renesanci i významné humanisty jednak přímo v Itálii, kam cestoval s králem Matyášem jako přední člen jeho družiny pro nevěstu Beatrici Aragonskou, druhou ženu Matyášovu, jednak u Matyášova dvora v Budíne, kde se dokonce z význačných osobností utvořila společnost Academia Corvina mající k dispozici několik tisíc svazků humanistické literatury nově založené korvínské bibliotéky

Odrážka

základy humanistické vzdělanosti již z pražského dětství, neboť jeho otec dbal na vzdělávání svých synů - učitelé buď byli přímo žáky pražské univerzity, nebo byli blízcí jejímu okruhu

Odrážka

poprvé přeložil Boccacciův Dekameron z německé předlohy - vytvořil tzv. převod Boccacciovských novel = přizpůsobil je českému prostředí

Odrážka

náměty jsou vesměs milostné x nikoliv smutného milostného ladění

Odrážka

sympatizuje s chytrými ženami, je pln dvornosti a obdivu k půvabným paním

Odrážka

vysmívá se zhýralým kněžím a mnichům, živnostenskému pletichaření se svátostmi a pln opovržení k mamonářským kupčíkům - chtějí se za své peníze dostat na nejvyšší stupeň společenského žebříku

Odrážka

dílo je dokladem perfektní znalosti královského dvora, měšťanského prostředí, života na české vesnici

Odrážka

autor přenáší místa dějů do Čech, postavy mají česká jména, vyprávění je zpestřeno úslovími a slovními obraty

Odrážka

součástí převodu je i samostatně napsaná "11" povídka - novela převodu Dekameronu podle vzoru Boccacciova, který je zařazen v rukopisném sborníku (tzv. Neuburském sborníku - vznikl v poslední desetině 15. století), obsahujícím Hynkovo dílo -  Rozprávka o jedné pěkné paní, jménem Salomeny, a o jejím velmi netrefném manželu

Odrážka

další díla Neuburského sborníku

Odrážka

dvě prózy O Štěstí a Ctnost, rytíř a Moudrost

Odrážka

pět básnických skladeb O ženitbě; Boj Štěstí s Neštěstím; Veršové o milovníku; Májový sen; Stesk na ženitbu

Odrážka

zejména veršované skladby jsou dochovány neúplně, neboť ze sborníku byly vandalským způsobem vyřezány a vytrhány všechny listy, na nichž byly zřejmě ilustrace - tři obrázky ze sborníku byly objeveny relativně nedávno, ostatní (krom jediné iniciály) neznáme - ale i tak je rozsah většiny básní značný (jsou to stovky veršů)

 

 
Odrážka

O Štěstí a Ctnost, rytíř a Moudrost

Odrážka

rysy přechodného období - doznívá středověk a hlásí se renesance

Odrážka

O Štěstí

Odrážka

Na příběhu sebevědomého mladíka, nerozvážně a bezohledně se deroucího ke dvoru zosobněného Štěstí a končícího ve společnosti „lékaře" pana Chudoby, ukazuje autor, "jestliže by kto byl na zámku u pana Štěstí, pomni, aby s těmi osobami radu bral, totiž s Múdrostí, s Opatrností, s Spravedlností, s Milosrdenstvím a s Ctností. Jestliže by pak kto jsa u pana Štěstí nemohl se všemi znám býti, ale s Ctností, s Milosrdenstvím a Spravedlností toliko aby se jakž muož seznámil". Obrazem městasvěta, kterým putuje mladík ke dvoru Štěstí, předjímá Hynek vlastně už Komenského Labyrint.

Odrážka

Ctnost, rytíř a Moudrost

Odrážka

Zcela opačně než skladba O Štěstí je laděna próza Ctnost: na káravá slova zosobněné Ctnosti, krásné panny, odpovídá mladý rytíř, chlapík vpravdě veselý, značně rouhačsky a asi také Hynkovi zcela "z duše". Do kostela prý chodí nerad, a když už jde, tedy nikoli z pobožnosti, ale proto, že v něm bývá mnoho pěkných žen, nežli by se modlil, raději se utká v turnaji, raději by pojal za manželku "dosti tlustú ženu", než by se dal na cestu ctnosti, rád by byl "v komoře s svú milú jako v nebi" - a když se přidá s dalším káráním pan Moudrost, vyřeší mladík situaci tím, že odpoví: "A já nerad na kázaní bývám dlúho! A chcete, abych já pak vašich řečí a básní netrefných poslúchal? Tohoť neučiním!" Načež „obrátiv se od Ctnosti a Múdrosti, a skočí pryč jako jelen bystrý. "A běžel, jako by jej honili všickni, tak že běžel skrze město všecko a svrhl s sebe i pláštěk, jedno toliko v kabátě - až rovně do své hospody jest vskočil". Svým vztahem k náboženství, nezastřenou radostí z pozemského života, živostí scény i zobrazením rytířovy povahy, a samozřejmě vyzněním skladby se řadí Hynek k renesančním autorům.

 

Odrážka

Májový sen

Odrážka

nejznámější (a nejodsuzovanější) báseň

Odrážka

Líčí, jak k mladíkovi přišla ve snu jeho milá a dala se přemluvit, aby ulehla k němu do postele. Falešná prudérie některých badatelů 19. a 20. století způsobila - spolu se stále živým hodnocením Hynka Hasištejnským -, že pro Májový sen bylo odsouzeno celé Hynkovo literární dílo jako „nejnemravnější a nejnecudnější", přičemž se však ukázalo, že tito kritici třeba vůbec celé dílo ani neznali. V Hynkově vydání Májového snu si zařádila cenzura: známý účastník na falzech RKZ, Svoboda-Navarovský, dostal za úkol Májový sen „vylepšit", ale výsledek? "Zdravá" smyslnosť Hynkova byla nahrazena vskutku "nezdravou", poťouchlou dvojsmyslností měšťáka 19. století, nehledě na jazykové zrůdnosti, které měly být staročeštinou.

 

Odrážka

Veršové o milovníku

Odrážka

podobná milostná tématika jako v Májovém snu

Odrážka

Jejich hrdina, zamilovaný mladík, vychází do jarní přírody, kde rodící se život kontrastuje s jeho smutkem a steskem po milé. Neznámá paní, s níž se mladík potkává, poslouchá zprvu jeho stesky, ale pak usiluje získat mladíkovu lásku pro sebe - odchází však s nepořízenou. Některými rysy patří Hynkovy milostné básně ještě středověku (stesk z lásky, pojetí lásky jako milostné služby, přírodní vstup ap.), ale mají i prvky netradiční: dívka sama navštěvuje svého milého, svěřuje mu svou čest atd., a hlavně pak je tu v hierarchii hodnot kladeno přátelství nad lásku, žena nad muže stálostí, nesobeckostí, upřímností svého citu; to už jsou myšlenky sahající až do moderní doby.

 

Odrážka

Boj Štěstí s Neštěstím

Odrážka

navazuje na starší literární tradici

Odrážka

báseň filozoficko-didaktická, která má předchůdce ve středověkých sporech duše s tělem

Odrážka

člověk má nade všecka světská zboží milovat Boha a tím řídit svůj život na zemi

Odrážka

zachycuje i některé aktuální události (osud krále Matyáše, zavraždění Lorenza Medicejského, známého mecenáše renesančních umělců)

 

Odrážka

Stesk na ženitbu

Odrážka

realistické dílo - vychází ze skutečného života

Odrážka

žánrový obrázek neutěšeného hospodaření mladého manžela

Odrážka

takto např. vypráví mladý muž o své ženě, která, nemůže-li dosáhnout svého, "jako pravá slepice kdáče", a ztrpčuje manželovi život:

     
 

A když již přijde má pěkná paní,

jakož sem prvé pravil o ní

(již mě jest sám čert oženil!),

když sem se pak o to zmínil,

poslyšte toho utěšenie,

jaké jest mé bídné oženěnie:

Tuť mě pak ta tepruv napíná

a hněvivě se na mne nadýmá,

řkúci: „A ty mi nic nechceš kupiti!

Co mám nahá jako lotr choditi

nemaje kusá šatu žádného,

že skoro nemám, čím přikrýti těla svého,

ani své hanby, ani prsy.

Budu plakati, že tě teskno býti musí!

A jestliže mi nechceš hned kupiti,

shledáš, že toho musíš pykati!

Nekúpíš-li mi ty, ale jiní mi kupí,

a nebudúť jako ty skoupí!

A já chci jim toho zasluhovati,

kterak najlépe budu uměti!

 
 

 

NĚKTEŘÍ DALŠÍ SOUDOBÍ AUTOŘI A LITERÁRNÍ DÍLA - přelom 15. a 16. století

 

Mikuláš Konáč z Hodiškova (* asi 1480 - † 3. 4. 1546, český vydavatel prvních letákových novin, překladatel naučné i zábavné literatury)

Odrážka

pražský tiskař, nakladatel a vydavatel měšťanského původu se zasloužil o šíření humanistické vzdělanosti systematickým vydáváním humanistických děl (překlady) i vlastní literární činností

Odrážka

první fáze (do r. 1511)
Odrážka

charakteristické vydávání drobných tisků

Odrážka

druhá fáze (do r. 1528)
Odrážka

nejplodnější Konáčovo období - vydává několik obšírných děl
Odrážka

Pravidlo lidského života - nejdůležitější dílo
Odrážka

látka indického původu - vyprávěními, v nichž se střídají zábavné a výchovné bajky s milostnými a humornými vyprávěními

Odrážka

tím založil u nás tradici tzv. Bidpajových bajek vedoucí až k Olbrachtovi (O mudrci Bidpajovi a jeho zvířátkách)

Odrážka

další jeho díla vycházejí až v r. 1547
Odrážka

především dramata - podle německé předlohy zpracovaná první hra biblického obsahu Judith a Boccacciem inspirovaná Hra pěknejch připovídek

Odrážka

programové práce -  přídavek k překladu jedné boccacciovské rozprávky, O Cimonovi hlúpém (1509), obhajující právo překládat do češtiny renesanční "kroniky", zejména milostného obsahu
Odrážka

"Jestliže písma všecka, v kterýchž se milosti a věci frejířské pokládají, mají býti s jich písaři potupena, potupenať budu přijatá svatá Písma, to jest Zákona starého přesvětlé ty kniehy" - neboť v nich se to jen hemží erotickými příhodami

 

díla naučného a didaktického zaměření

Odrážka

díla jsou:
Odrážka

1. náboženská a mravně výchovná
Odrážka

Lukáš Pražský
Odrážka

člen jednoty bratrské a významný organizátor

Odrážka

jeho zásluhou zvítězila v jednotě proti původnímu rigorismu orientace na životní praxi (členům jednoty bylo dovoleno zastávat úřady, účastnit se války ap.), a především zájem o vyšší vzdělání, dříve odvrhované jako nepotřebné pro pravého křesťana

Odrážka

Jan Češka
Odrážka

mravně výchovné spisy (pořídil výbor ze starověkých autorů)

Odrážka

díla básnické školy Hynka z Poděbrad - Naučení rodičům a Zrcadlo marnotratných

Odrážka

2. charakteristická sepjetím s životní praxí
Odrážka

zájem laiků o literaturu - dokladem tohoto zájmu je četné vydávání světských děl tiskem - Trojanská kronika, Ezopovy bajky, Podkoní a žák aj.

 

díla cestopisná

Odrážka

v tomto období trvá nadále zájem o cizí země projevující se v cestopisných dílech

Odrážka

Martin Kabátník
Odrážka

Cesta z Čech do Jeruzaléma a Egypta - má lidový ráz (původní název - Cesta z Čech do Jeruzaléma a Kaira roku 1491 – 1492)

Odrážka

autor je prostý litomyšlský řemeslník

Odrážka

byl vyslán na cestu jednotou bratrskou, aby zkoumal ve východních zemích původní neporušené křesťanství

Odrážka

z latiny byl přeložen zásluhou členů jednoty Spis o nových zemích a o novém světě, pojednávající o cestě do Ameriky

 

písňová tvorba

Odrážka

zejména duchovního zaměření, kterou pěstovali utrakvisté (např. Václav Miřínský) i členové jednoty bratrské

Odrážka

texty písní mají často lidový ráz a nápěvy pro ně byly hledány v oblasti světské písně

Odrážka

nejdůležitější písně byly sestavovány do kancionálových souborů, které se objevují od počátku 16. století a patří k specifiku české literatury (zejména pak v době po Bílé hoře) - ukazují také značnou uměleckou úroveň svých skladatelů

 

díla sociálně kritická

Odrážka

určená širšímu publiku
Odrážka

tzv. Frantova práva - parodisticky formulujících stanovy pijáckého cechu:

     
 

     "Nejprv obdarujeme vás, abyste v jídle a pití žádné míry nedrželi, a to proto, že ten žádný dlúho nestůně a také lehce umře. Jakož vídáte na voko, že mnohý s chutí se n,apil, spoleh na stuol neb na lavici, a oni měli, že spí, a on byl bez duše. A tak nebude třeba velikého nákladu na líkarstvie, ani na svátosti, ani na hromnice, ano svaté Písmo praví: Blahoslavení, kterých buoh břich jest. Item za to vás prosíme: žádný z vás nebuď, aby ve dne nepospal, a to proto, aby tiem snáz v noci dýle s tovaryši pokvasiti, pohráti neb na frej jíti mohl. Item pak když jdete spát, nestelte sobě, leč k velcenoci, ale lehněte v sukni, v kabátě i v nohavicech, a někdy lehněte napřieč lože, druhdy kde hlavu, tu nohami, a tak proti obyčeji, a to proto, abyste zítra práce neměli, obláčeje se."

 

     V skladbě jsou zařazeny „pro lepší pochopení" stanov pijáckého cechu i drobné povídky, obsahující hojně invektiv proti mocným tohoto světa, proti bohatství a vydřidušství, ale také proti ideálu zbožného, spořádaného měšťana. Je tu však i výsměšný vztah k náboženství (parodické citování bible - viz ukázka). Do popředí se tím dostává zdravý vztah k pozemskému životu a zřetel k laickému publiku.

 
     

díla satirická

Odrážka

píseň o panu Bočkovi (patrně lidového původu)
Odrážka

líčeno pokoření katolických kněží

Odrážka

vypráví se v ní o tom, jak umrlého rychtáře pana Bočka z Kunštátu nechtěl farář pohřbít, protože rychtář byl "kacíř"

Odrážka

pan Boček proto pozval na hostinu katolického faráře a mnichy a pohostil je - masem z umrlého rychtáře

Odrážka

pozvaní (nevědouce, co jedí) hostinu chválili:

     
 

"...mniši žerouce velmi ho chválili,

kdež jsou ho prvé mrzutě haněli,

zvěřinou chutnou nazývajíc,

lepší než zajíc."

 

A když bylo po hostině, dotázal se pan Boček, kdeže budou pochováni páni mniši, až oni zemřou? Když odpověděli, že tam, kde „jiní věrní leží", pan Boček na to konstatoval s uspokojením, že tedy tam také lehne s nimi nešťastný rychtář, a hned dokázal, proč: dal přinést jeho mrtvolu „na stehnách mrzce zřezanou", čímž doložil, že chutný rychtář bude ležet - jsa v jejich břiše - s pány mnichy na hřbitově. A mniši?

 

Vstavše pak s pánem ihned v tu dobu,

i sprovodili jsou rychtáře až k hrobu

a tu kosti jeho poctivě sou je zahrabali

a slavně zazpívali.

 
     

ROZKVĚT MĚŠŤANSKÉ LITERATURY - od 30. let 16. stol. do 20. let 17. stol

 

Kulturněhistorické východisko

 

 

Mapa českého státu v době nástupu Habsburků - Encyklopedie Diderot

 
 

 
 

V roce 1526 nastoupili na český trůn Habsburkové. Ferdinand I. Habsburský se stal uherským králem a rakouským arcivévodou, roku 1556 německým králem a 1558 římskoněmecký císařem. Ve střední Evropě vytvořil významné soustátí; to téměř dvě století muselo na východní hranici čelit Osmanské říši. Za Rudolfa II. Habsburského se Praha stala nejen hlavním městem říše, ale i centrem vědy a umění. Rozpory mezi panovníkem a českými stavy vyústily v české stavovské povstání. České stavy 1619 zvolily králem rýnského falckraběte Fridricha V. Falckého. Po bitvě na Bílé hoře 8. 11. 1620 bylo povstání poraženo; vládu v Čechách získali opět Habsburkové.

 

 

    Z hlediska politického vývoje je mezníkem na jedné straně nastoupení habsburské dynastie na český trůn r. 1526 a na druhé straně bitva na Bílé hoře.

    Nastoupením Habsburků se staly české země součástí mnohonárodnostní říše a nezbavily se cizího jha skoro čtyři sta let. Absolutističtí panovníci z habsburského rodu se opírali o vysokou katolickou šlechtu a o církev proti městům, a tak opozice měst a drobné šlechty proti cizovládě nabyla formy náboženské, protože naprostá většina českého obyvatelstva se hlásila k utrakvismu. Náboženské poměry se však ještě komplikovaly existencí jednoty bratrské a tím, že se k nám začalo šířit z Německa luteránství, které se dovolávalo jako svého předchůdce Husa a k němuž se hlásila část utrakvistů (tzv. novokališníci). Není proto divu, že panovník povolal do našich zemí jako posilu pro boj s nekatolíky jezuity (1556). S příchodem cizácké dynastie přibývalo v zemi znova i německého živlu, a tím se komplikovaly národnostní poměry a vznikaly nové rozpory.

    To všechno se projevilo výrazně i v literárním životě. Literatura se stále více zaměřovala k životní praxi a ubývalo literatury umělecké. Význam slovesné tvorby v souvislosti se vzrůstající vzdělaností však stále rostl; vládnoucí vrstva si toho byla vědoma a snažila se usměrňovat literaturu jednak represáliemi (dočasné uzavření tiskáren po nezdařené protihabsburské vzpouře r. 1547 - tzv. povstání české = odboj měšťansko-šlechtické opozice v roce 1547 proti politice Ferdinanda I. Habsburského v důsledku náboženských a politických rozporů vyhrocujících se od 30. let. 16. stol. Otevřené vystoupení urychlila šmalkaldská válka a otázka české vojenské účasti v ní. Do čela odboje se postavila Praha, k níž se připojila i jiná města a posléze i šlechta. Program odboje, namířený proticentralisticky a protiabsolutisticky, formuloval sněm 19. 3. 1547 v Praze. Po porážce německých protestantských stavů u Mühlberka (duben 1547) došlo v české opozici k rozkolu a posléze ke zhroucení odboje. Porážka vedla zejména k hospodářskému postihu měst (konfiskace, upevnění královské moci nad městy), k rozdělení opozičních sil a k rozšíření politických a hospodářských předpokladů neomezené moci panovníka - Encyklopedie Diderot), jednak podporováním katolických spisů a šířením tvorby vyhovující politice vysoké šlechty a panovnického rodu (Hájkova kronika).

V této době ztratila i pražská univerzita svůj někdejší význam pro intelektuální život; vedena konzervativním utrakvismem nepřála humanistickým myšlenkám, a proto se pokroková část naší inteligence hojně vzdělávala i nyní na zahraničních vysokých školách, hlavně na luteránských univerzitách v Německu. Absolventi po návratu domů šířili humanistické myšlenky v kruzích vzdělanců, a tak tyto ideje zčásti pronikaly i na pražskou univerzitu. Od sedmdesátých let 16. století se humanismus dostává též mezi širší vrstvy a literární tvorba se rychle kvantitativně rozrůstá.

    V literárním a vůbec kulturním životě rozeznáváme dvě vývojové fáze. Podle nejvýznamnějších představitelů je lze nazvat dobou Blahoslavovou a dobou Veleslavínovou; předělem jsou padesátá léta.

 

 

1526 - nastoupení Habsburků na český trůn

 

 

1620 - bitva na Bílé hoře

 

 

vysoká katolická šlechta

 

 

drobná šlechta, města

 

 

katolická církev, 1556 - příchod jezuitů

 

 

utrakvisté, jednota bratrská

 

 

 

 

 

 

 

 

dočasné uzavření tiskáren po r. 1547

 

 

pražská universita v rukou utrakvistů - odpor k humanismu

 

 

podpora katolických spisů

 

 

část inteligence se vzdělává na zahraničních univerzitách (lutheránských) - hlavně v Německu

 

 

podpora tvorby oslavující vysokou šlechtu a panovnický rod (Hájkova kronika)

 

 

doba Blahoslavova

doba Veleslavínova

 

 

DOBA BLAHOSLAVOVA - 1. pol. 16. stol.

Odrážka

souběžně se užívaly dva jazyky - latina a čeština

 

Odrážka

latinská tvorba

Odrážka

velké množství latinských textů x ale méně kvalitních

Odrážka

v módě je latinské veršování - příležitostné básně (blahopřejné, oslavné, k úmrtí atp.)

Odrážka

větší význam měla jen latinská tvorba pro školské účely

Odrážka

dochází ke stagnaci latinské tvorby x kvalitní jezuitská latinská dramata

 

Odrážka

česká tvorba

Odrážka

dále se rozvíjí - cíl zůstává týž jako v předcházející době, má vzdělávat a vychovávat, přibývá však snaha po poznání co možná nejobjektivnějším

Odrážka

v popředí stojí próza s náměty historickými a zeměpisnými

Odrážka

z historické tvorby měla největší ohlas, a to nejen v době svého vzniku, ale i dlouho potom, Kronika česká, jejímž autorem byl Václav Hájek z Libočan (* konec 15. stol., † 18. 3. 1553)

Odrážka

katolický kněz, který svým dílem chtěl oslavit šlechtu a katolicismus

Odrážka

dílo je plné smyšlenek a nepřesností

Odrážka

kladem kroniky je však autorovo úsilí vyprávět poutavě, zájem o lidové pověsti a vlastenectví

Odrážka

Hájkova kronika byla čtena po dlouhá desítiletí - měla vliv i na první obrozenecké historiky a jazykovědce

Odrážka

z cestopisné tvorby vzniklo ve druhé polovině 16. století i jedno z nejreprezentativnějších děl starší české cestopisné literatury, Cesta z Prahy do Benátek a odtud potom po moři až do Palestiny - autorem byl Oldřich Prefát z Vlkanova (* 12. 5. 1523 - † 26. 7. 1565)

Odrážka

muž velkého vzdělání, zejména přírodovědného

Odrážka

l v Praze dílnu na fyzikální a matematické přístroje a jeho vědecký zájem a snaha po co nejobjektivnějším poznání jsou patrné i v jeho cestopise.

Odrážka

měl i velké vypravěčské nadání, bohatou slovní zásobu a smysl pro zvukomalbu:

     
 

     "...Mezi mořem pak a nebem vítr velmi veliký a hrozný, co by všecko všudy svou prudkostí pobrati chtěl, fučí a zučí, a o provazy, kterými v navi78 stromové nataženi jsou, a jiné se jako řežíc, šustění strašlivé vydává. Nebe také nahoře toto obé přikrývající hruozy a strachu plné jest, neb oblaky hroznými a černými povlečené bývá a se zamračí, zakalí a zatmí, co by noc byla."

78 navi = loď

 
     
Odrážka

objevují se však také náročnější díla nauková - hlavně práce jazykovědné

Odrážka

filologie se začíná v humanistické době formovat jako vědecká disciplína

Odrážka

uplatňuje své výsledky v:

Odrážka

překladech klasiků a bible

Odrážka

slovníkářství

Odrážka

teorii jazyka (první mluvnice)

Odrážka

teorii verše i zpěvu

Odrážka

zábavná literatura

Odrážka

stála v pozadí literární tvorby

Odrážka

oblíbené byly především krátké a jednoduché texty s jedním hlavním hrdinou - Ezopem, vandrovním tovaryšem EnšpiIglem ap.

Odrážka

nejhodnotnějším textem je v této době cyklus Historie o bratru Janovi Palečkovi, šaškovi krále Jiřího

Odrážka

neznámý autor čerpal patrně z tradovaného vyprávění, takže literární ztvárnění dvanácti rozprávek je cenným dokladem prolínání lidové tradice a umělé slovesnosti

Odrážka

Paleček pomáhat chudým a bezbranným

Odrážka

světská milostná píseň

Odrážka

navazuje na milostnou tvorbu Hynka z Poděbrad - Ó ruožičko, proč vadneš

Odrážka

dramatická tvorba

Odrážka

původně jednoznačně latinské hry - např. Terentiovy, Plautovy a Senekovy; nebo nové latinské hry v humanistickém duchu

Odrážka

později latinské hry sloužily ve vyučování jako zdroj překladu do češtiny

 

Jan Blahoslav (* 20. 2. 1523, † 24. 11. 1571 - český gramatik a muzikolog; biskup a archivář jednoty bratrské; vůdčí postava naší literární kultury v 16. století)

Odrážka

přeložil Nový zákon a inicioval překlad celé bible podle hebrejských, chaldejských a řeckých předloh (Bible kralická)

Odrážka

nejvýznamnější díla: Gramatika česká, rozprava Filipika proti misomusům a spis Vitia concionatorum, to jest Vady kazatelův

 

Odrážka

Gramatika česká (1571)

Odrážka

pozornost hlavně k slovníku, frazeologii a skladbě

Odrážka

nejde však o zcela původní dílo

Odrážka

je to vlastně bohatě komentovaná a doplněná starší mluvnice, kterou sepsali Beneš Optát, Petr Gzel a Václav Filomates

Odrážka

vůbec poprvé jsou u nás popsána nářečí

Odrážka

je zde i stručná úvaha o slovanských jazycích

Odrážka

neuznával hovorové a dialektické tvary slov

Odrážka

nezavrhoval cizí slova ani archaismy x ale nedoporučoval aby se na nich příliš lpělo

Odrážka

snažil se o vůbec první "vědeckou" kodifikaci jazyka - v této době dochází k ustálení jazyka

Odrážka

ke Gramatice připojil Blahoslav sbírku přísloví, která nasbíral jeho souvěrec Matěj Červenka

Odrážka

Blahoslav ji ještě sám doplnil

Odrážka

Gramatika spolu se sbírkou přísloví měla sloužit také kazatelům, a proto jsou k příslovím často připojovány nejen výklady objasňující vznik a výskyt přísloví, ale také jsou tu příklady rozrůstající se v drobné povídky, které mají objasnit význam určitého přísloví:

     
 

Zejskaltě co Michal na sviních.

Vědomá jest historia o onom Michalu, kterýž za krále českého Václava od čarodějníka Zity čisté veliké vepře velmi lacino koupil, z nichž potom, když do vody byli vehnáni, toliko slamění věchtové se ukázali a po vodě plynuli."

Kdo maže, ten jede.

Kdo daruje, ten spíš zjedná, nebo darové oslepují oči moudrých."

Neříkej huj, až přeskočíš.

Moravci říkají hup."

Běda té slepici, na které se jestřáb učí.

Dicitur79 de medicis indoctis, o nových lékařích, z nichž každý má nejprve tři krchovy zhrbatěti a potom teprva dobrým a zkušeným býti lékařem. A protož se prý někteří žehnají před lékařem co před čertem."

79 dicitur = říká se

 
     
Odrážka

překlad Nového zákona

Odrážka

byl podnětem k překladu celé bible, na němž pracoval kolektiv bratrských učenců

Odrážka

výsledkem bylo monumentální, jazykově vytříbené dílo, spojující mluvený lidový jazyk s jazykem kultivovaným, tzv. Kralická bible

 

Odrážka

Bible kralická

Odrážka

podle místa vydání, kde byla bible vytištěna v letech 1579 - 1594

Odrážka

vyšla v šesti svazcích „Šestidílka"

Odrážka

uzákonila jazykovou normu (protože byla čtena vlastně ve všech bratrských rodinách) a plnila dlouho velikou kulturní úlohu

Odrážka

na Slovensku byl jazyk Kralické bible (tzv. bibličtina) spisovným jazykem evangelíků ještě v polovině 19. století

Odrážka

Bible kralická, překlad bible z původních jazyků do češtiny pořízený překladateli jednoty bratrské; v roce 1564 první překlad Nového zákona od Jana Blahoslava, 1588 dokončen překlad Starého zákona, který byl doplněn upraveným Blahoslavovým Novým zákonem, s nímž tvoří tzv. šestidílku (čtyři díly Starého zákona podle palestinského kánonu, pátý díl vyčleněné deuterokanonické knihy a šestý díl Nový zákon). Považována za vrchol českého biblického překladatelského úsilí; její text brán jako základ pro další biblické překlady. Významná pro rozvoj českého jazyka. Encykolpedie Diderot

 

Odrážka

Acta unitatis Fratrum (Akta jednoty bratrské, též Bratrský archív)

Odrážka

jde o pramenný materiál k dějinám jednoty bratrské

Odrážka

osmisvazkové dílo

Odrážka

zapsal zde i své výklady o autorech duchovních písní a některé jejich literární charakteristiky, čímž přispěl literární historii

 

Odrážka

Písně duchovní evanjelistské (1561)

Odrážka

zvané též podle místa vydání Kancionál šamotulský (kancionál byl v polských Šamotulách vydán z obavy před cenzurou, pak se dočkal i vydání u nás v Ivančicích)

Odrážka

tímto souborem vlastně Blahoslav kanonizoval na dlouhá léta bratrskou píseň

Odrážka

bratrská duchovní píseň se těšila tak veliké oblibě a měla tak veliký ohlas, že podnítila k pořizování kancionálů i katolíky

 

Odrážka

Musica (1558 a 1569)

Odrážka

teoretický spis o hudbě věnovaný zpěvákům

Odrážka

k druhému vydání připojil i návod pro pěvecký přednes a poučení, jak skládat písňové texty k hotovým nápěvům

Odrážka

v podstatě formuloval vlastně první česká prozodická pravidla (tj. pravidla pro skládání veršů)

 

Odrážka

Filipika proti misomusům (= proti nepřátelům vyššího vzdělání)

Odrážka

Blahoslav požadoval, aby si členové jednoty bratrské osvojovali co nejvyšší vzdělání

Odrážka

sám se odebral studovat do Vitemberku a později ještě do Královce a do Basileje

Odrážka

jde o polemický spisek bojující proti názoru, že je pro křesťana vyšší vzdělání zbytečné, ba škodlivé - tento názor zastávali i vrcholní představitelé jednoty bratrské

Odrážka

1562 - zřízena tiskárna v Kralicích - vedená samým Blahoslavem

 

DOBA VELESLAVÍNOVA - 2. pol. 16. stol

Odrážka

používá se také označení "zlatý věk české literatury" = nepřesné označení

Odrážka

v této době se již nauková literatura odděluje od literatury krásné

Odrážka

krásná literatura - přesto, že je produkována ve velikém množství - nemá vysokou hodnotu

Odrážka

"zlatým věkem" je tato doba spíše v oblasti jazykových kvalit literární produkce

Odrážka

proto se používá označení podle hlavního představitele jako doba Veleslavínova

Odrážka

literární tvorba se dále dělí na latinskou a českou produkci

 

Odrážka

latinská tvorba

Odrážka

ustupuje do pozadí x ale ale přibývá (kvantitativně)

Odrážka

má spíše příležitostný charakter

Odrážka

vedle Karlovy univerzity se v Praze postupně začala uplatňovat od druhé poloviny 16. století jezuitská kolej (Klementinum) postavená na úroveň vysokého učení

Odrážka

mezi její tvůrce patří významné osobnosti

Odrážka

Mistr Jan Kampanus Vodňanský

Odrážka

přednášel na pražské univerzitě

Odrážka

věnoval se hudbě a byl nejplodnějším a nejnadanějším básníkem doby, prozaikem a dramatikem

Odrážka

autor vlasteneckého latinského dramatu z českých dějin Bretislaus (Břetislav)

Odrážka

Jan starší Hodějovský z Hodějova

Odrážka

mecenáš latinské literatury

Odrážka

vědecká latinská literatura

Odrážka

její představitelé postavily českou vědu na úroveň soudobému evropskému vědeckému vývoji

Odrážka

Tadeáš Hájek z Hájku

Odrážka

lékař a matematik

Odrážka

Jan Jesenský

Odrážka

lékař a filozof, významný anatom známý prvními pitvami (popravený po Bílé hoře)

Odrážka

Bavor Rodovský z Hustiřan

Odrážka

filozof, matematik, astronom a alchymista

Odrážka

patřil k alchymistům Rudolfova II.

Odrážka

autor českých kuchařských předpisů - obsahují předmluvu obsahující ještě dnes platná pravidla o správné životosprávě

Odrážka

vytvořil českou terminologii odbornou

 

Odrážka

česká tvorba

 

nakladatelská činnost

Jiří Melantrich z Aventina (* 1511, † 19. 11. 1580, český tiskař a nakladatel)

Odrážka

vydal 200 knih a použil 30 druhů písma (např. melantrichovský švabach)

Odrážka

nejznámějšími Melantrichovými tisky jsou Mattioliho Herbář a česká bible zv. Melantriška

Odrážka

v jeho díle pokračoval zeť Daniel Adam z Veleslavína

 

Daniel Adam z Veleslavína (* 31. 8. 1546, † 18. 10. 1599, český vzdělanec, knihtiskař)

Odrážka

organizátor literárního života a překladatel

Odrážka

zeť a nástupce tehdy nejslavnějšího pražského tiskaře J. Melantricha z Aventina - po jeho smrti získal jeho tiskařský závod

Odrážka

vydával a překládal cestopisy, kroniky a naučné spisy

Odrážka

profesor historie na univerzitě

Odrážka

seskupil kolem sebe spisovatelskou družinu

Odrážka

vydal více než třicet spisů - řídil se popularizací humanistické vzdělanosti

Odrážka

povznesl mravní život, vlastenecké cítění, ale i hospodářskou úroveň svých čtenářů - především měšťanů

Odrážka

vydávané spisy jazykově upravoval - přispěl tak k zvýšení jazykové kultury a upevnění jazykové normy

Odrážka

nejpůvodnější Veleslavínova práce je Kalendář historický
Odrážka

při jeho sestavování těžil ze svých zkušeností, kterých nabyl jako profesor historie - podobně jako z nich těžil i v předmluvě k vydání dvou starších kronik Kroniky dvě o založení země české

Odrážka

z němčiny přeložil rukověť pro státní a obecní správu

Odrážka

pro školskou potřebu pořídil několik slovníků

Odrážka

autor česko-latinsko-německo-řeckých slovníků Nomenclator quadrilinguis (Věcný slovník) a Silva quadrilinguis (Slovní zásoba čtyřjazyčná). jeho tisky vynikaly jazykovou čistotou (tzv. veleslavínská čeština) a typografickou dokonalostí (např. Mattioliho-Hájkův Herbář)

Odrážka

jako jeden z prvních tiskl i noty

 

dějepisná próza

Odrážka

dějepisectví stálo tehdy v popředí všech vzdělanostních snah a obohacovalo se i o nové druhy, jako o:
Odrážka

historické kalendáře

Odrážka

rodopisná díla - např. rožmberského archiváře Václava Březana (* asi 1568, † asi 1618)
Odrážka

český kronikář, archivář a knihovník Rožmberků (od roku 1594) a Švamberků (od 1612)

Odrážka

při archívních pracech pro Petra Voka sestavil genealogii mnohých českých šlechtických rodů

Odrážka

z jeho pětidílné kroniky rožmberského rodu se zachovaly pouze poslední dva svazky, Život Viléma z Rožmberka a O panu Petru Vokovi, posledním vladaři domu Rožmberského

Odrážka

historickou publicistiku

Odrážka

memoáry

 

Mikuláš Dačický z Heslova (* 23. 12. 1555, † 25. 9. 1626, český básník, utrakvistický kronikář)

Odrážka

zaznamenal cenné zprávy z doby kolem Bílé hory, které oživil vlastními zkušenostmi dobrodruha a rozporným osobním vnímáním soudobých událostí

Odrážka

zpracoval kroniky města Kutné Hory napsané jeho předky a pokračoval v nich od roku 1575 až do smrti - Paměti
Odrážka

psal je se zřetelem k tomu, aby měly i literární hodnotu

Odrážka

své satirické a jiné básně shrnul do spisu Prostopravdy
Odrážka

kromě „frejířských" skladeb najdeme i verše ukazující svého autora jako upřímného vlastence a neohroženého kritika papežské politiky

     
 

Lev, znamení České země,

mnohými jhy obtížené

vždy od cizího plemene.

Tak lva mordují a loupí,

rvou se oň jako kohouti.

Braniž se, milý lve, směle

a roztrhej nepřítele!

 

Ani sám Hus by jistě neprojevil nesouhlas s tím, že

 

pan papež s holomky svými,     a dobré křesťany pálí,

po lakomství dychtícími,           svá modlářství lživě chválí,

nálezky jich podvodnými          což sobě sami smyslili,

pověrečné lidi šálí,                    by v světě bohati byli,

pod tím rozkošně zahálí            slovo boží opustili.

 

Dačický nebyl sám ve své kritice duchovních hodnostářů katolických, za jejichž „náboženstvím" se skrývaly velmi pozemské politické zájmy a cíle. I anonymní politická satira odhalovala zcela nemilosrdně podstatu a pravou tvář duchovních pastýřů; např. v Echu na pražské kněžstvo čteme:

 

Pověz mi, co sou někteří pražští faráři?

                                                                         Lháři.

Vypřisahali kněžství na jednuškách.

                                                                         Ach, ach.

Ačkoli žen se odpřisáhli,

                                                                         lhali.

I zdaliž tak křivopřísežníci nejsou?

                                                                         I sou,

a protož jim není hodno věřiti

                                                                         řiti.

Sou lakomci, dráči a svatokupci.

                                                                         Kupci.

Na kněžstvo sou se pro břicho oddali.

                                                                         Dali.

 
     

cestopisná próza

Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (* 1564, † 21. 6. 1621, český šlechtic, spisovatel, hudební skladatel)

Odrážka

Harant byl člověkem velmi vzdělaným, věnoval se i vědecké práci, skládal latinské básně, a krom toho byl také výborným hudebníkem. Založil na hradě Pecka tehdy snad největší zámeckou kapelu a dodnes se hrají jeho moteta i pětihlasá mše. Harantův cestopis je výtvorem renesančního učence stavějícího na odiv svou vzdělanost (na závěr připojil seznam děl, jichž použil ve své knize - je jich na 600). Cestopis je však dost těžkopádně stylizovaný a přetížený citáty z různých autorit.

Odrážka

1593 - 97 se účastnil války s Tureckem

Odrážka

v roce 1601 komorník Rudolfa II., dvorský rada císaře Matyáše

Odrážka

1618 konvertoval k utrakvismu a přidal se k vzbouřeným stavům

Odrážka

v roce 1619 komisař vojenské hotovosti z boleslavského, kouřimského a hradeckého kraje, v červnu 1619 se účastnil tažení na Vídeň

Odrážka

za vlády Friedricha Falckého prezident české komory

Odrážka

po bitvě na Bílé hoře zajat, odsouzen a popraven na Staroměstském náměstí

Odrážka

v roce 1598 podnikl s Heřmanem Černínem z Chudenic cestu do Benátek, Palestiny a Egypta - na jejím základě vznikl cestopis Putování aneb cesta z Království českého do Benátek, odtud po moři do země Svaté, země judské a dále do Egypta; sám jej ilustroval

Odrážka

z hudebního díla se dochovaly tři kompletní skladby (mše s cantem firmem madrigalu L. Marenzia a dvě moteta) a několik fragmentů

 

Václav Vratislav z Mitrovic (* 1576, † 22. 11. 1635, český šlechtic a spisovatel)

Odrážka

v roce 1591 byl jako člen poselstva Rudolfa II. vyslán do Cařihradu

Odrážka

byl na tři roky uvězněn Turky pro podezření z vyzvědačství

Odrážka

své zážitky působivě vylíčil v cestopise Příhody Václava Vratislava z Mitrovic (tiskem vydal až F. M. Pelcl roku 1777)
Odrážka

Paměti jsou sice zčásti dílem kompilačním (to ovšem byl dobový zvyk), ale autor dovedně spojil cizí prameny se svěžím vyprávěním svých zážitků a vytvořil tak dílo, v němž se na kulturně historickém, národopisném a zeměpisném pozadí rýsuje po­hnutý a složitý život lidí. Na literární život své doby neměly Mitrovicovy Paměti patrně žádný vliv, protože nevyšly tiskem (jejich první vydání bylo pořízeno až r. 1777).

     
 

Mají také prostí Turci mnoho pověrků, mezi jinejmi i tento sme viděli: kde kterej z nich papír na zemi uhlídal, hned jej s uctivostí zdvihl a do skuliny vstrčil, rovně jako u nás, když chléb na zemi leží, jej mnozí políbí, a aby po něm nešla­pali, na stranu odloží. Když sme se pak na ty příčiny té vážnosti k papíru a scho­vání jeho ptali, pravili nám, že Turci papír u veliké vážnosti a poctivosti mají, protože se na něm jméno boží píše. Protož nám též za zlé měli vidouce, an čeládka papíru k nejmrzutější a nejpotupnější potřebě užívala.

 
     

poezie, písňová tvorba

Odrážka

důležitým žánrem byla duchovní píseň

Odrážka

měla možnost uplatnit se i v širokých vrstvách tehdejší společnosti

Odrážka

písně byly pořádány do kancionálových souborů - převahu zatím stále měla tvorba nekatolíků

Odrážka

katolická tvorba kancionálových písní nabyla vrchu až v období po Bílé hoře - mají i vysokou uměleckou úroveň

Šimon Lomnický z Budče (* 1552, † asi 1623, český katolický spisovatel)

Odrážka

byl nejplodnější česky píšící básník své doby

Odrážka

Lomnický vydal tiskem několik knih a došel jimi jisté známosti - šlo především o řemeslně psané skladby, jimiž se autor snažil vepsat do přízně mecenášů

Odrážka

autor veršovaných náboženských her

Odrážka

navazoval na středověkou tvorbu velikonočních her

Odrážka

zajímavé však je, že Lomnický v jedné takové hře lokalizuje biblický děj do českého prostředí, dokonce do okolí Lomnice nad Lužnicí, kde léta pobýval jako správce pivovaru a majitel formanky v Ševětíně.

Odrážka

je autorem:
Odrážka

duchovních písní - Písně nové (1580)

Odrážka

moralistní prózy - Kupidova střela

Odrážka

příležitostných písní - nejlepší je Pohřební píseň o smrti Petra Voka z Rožmberka (1612)

     
 

Dřevo dlouho roste,                 Pták lítá v povětří

avšak se vyvrátí,                      a vysoko sedá,

my jsme zde jen hosté,            však se neušetří:

každý můž to znáti!                  když pokrmu hledá,

Labuť čím starší víc                 přichází v osidlo

jen pěkněji zpívá,                     prozpěvujíc v lese

však jí to také nic                     a ztratí své hrdlo,

zhola neprospívá.                     nežli naděje se.

 

Věk se nám zde krátí,

pomíjí jako květ,

musíme se bráti

odsud na onen svět.

Pobyda maličko

anť nás nesou z domu,

jakožto lištičko

padáme od stromu.

 
     

dramatická tvorba

Pavel Kyrmezer († 19. 3. 1589, slovenský dramatik)

Odrážka

autor her Komedia česká o bohatci a Lazarovi, Komedia nová o vdově, Komedia o Tobiášovi

Odrážka

nešlo však o díla komická - v tehdejší době název komedie a tragédie neoznačoval žánrový rozdíl jako je tomu dnes

Odrážka

využíval v nich biblické náměty ke kritice sociálních problémů a nepravostí ve společnosti

Odrážka

uváděl do nich lidové postavy a lidový jazyk

 

Odrážka

daleko větší oblibě se těšily kratší fašky - náměty byly ze současného života

Odrážka

zvláštním druhem krátké frašky byla tzv. interludia

Odrážka

předváděly se mezi jednotlivými jednáními nebo výstupy vážných her - ve velké oblibě u diváků (i v pobělohorské době)

Odrážka

Polapená nevěra

Odrážka

hra o mladé ženě, která velmi obratně udělala ze svého starého muže statného paroháče - hrána i v moderní době - divadlo E. F. Buriana (Lidová svita)

Odrážka

divadelní hry začaly v této době také sloužit náboženské propagandě - jezuitské hry

 

okrajová literatura

Odrážka

krátké zprávy o různých událostech tištěné ve formě letáků, kterým se říkalo noviny

Odrážka

později se z nich vyvinuly:

Odrážka

skutečné noviny

Odrážka

kramářské písně

Odrážka

tzv. knížky lidového čtení, drobné tisky určené měšťanstvu, ale pronikající postupně i mezi lid

Odrážka

významné zejména pro demokratizaci literatury

Odrážka

stará vyprávění (Jiříkovo vidění, Grizelda)

Odrážka

nová témata - tradiční zábavná četba (vyprávění o Meluzině - mořské panně, o Fortunatovi vlastnícím kouzelný klobouk, který přenášel majitele do libovolných míst, vyprávění o Mageloně, v němž se líčí dobrodružství milenců od sebe odloučených, historie o doktoru Faustovi atd.)

Odrážka

parodické a satirické texty - učící opak toho, co se slušelo

Odrážka

doktor Grobián učí např. chování u stolu:

         
 

Když jíš, mlaskej jako prase

a co nesníš, vlož to zase

tak opiplané do mísy,   kašli,

vídal jsem to také kdysi.

I tomu máš přivyknouti,

 

často za stolem říhnouti,

Žádného se neostýchej,

prskej, čistě dmychej.

Kosti ohlozuj zubami,

potom mec pod stůl na zemi.

 
         

 

Podíl Slováků na rozvoji českého humanismu

Odrážka

studovali nebo působili v Čechách

Ján Jesenius - filozof a lékař; viz výše

Odrážka

popraven 1621 na Staroměstském náměstí pro účast ve stavovském povstání

Vavřinec Benedikt z Nedožier (* 10. 8. 1555, † 4. 6. 1615), filolog

Odrážka

slovenský humanista, pedagog, jazykovědec a básník

Odrážka

studoval v Jihlavě a v Praze, pak správcem škol v českých městech (např. v Německém Brodě)

Odrážka

profesor na Univerzitě Karlově v Praze, správce Karolina - od r. 1604

Odrážka

autor latinsky psané systematické gramatiky českého jazyka

Pavel Kyrmezer - dramatik; viz výše

Odrážka

hry s biblickými náměty (Komedie o bohatci a Lazarovi), obrazy soudobého měšťanského prostředí