8.   Národní obrození   8.1.   Česká literatura   8.1.1.   Obecná charakteristika počátků národního obrození  
                  8.1.2.   Obranná fáze národního obrození  
                  8.1.3.   Ofenzivní fáze národního obrození  
                  8.1.4.   Fáze vyvrcholení národního obrození  
          8.2.   Slovenská literatura   8.2.1.   Obecná charakteristika  
                  8.2.2.   Poezie  
                  8.2.3.   Próza  

 

8. NÁRODNÍ OBROZENÍ

Klikni zde :-)

 

8.1. ČESKÁ LITERATURA

Klikni zde :-)

 

8.1.1. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA POČÁTKŮ NÁRODNÍHO OBROZENÍ

Klikni zde :-)

 

8.1.2. OBRANNÁ FÁZE NÁRODNÍHO OBROZENÍ

Klikni zde :-)

 

8.1.3. OFENZIVNÍ FÁZE NÁRODNÍHO OBROZENÍ

Klikni zde :-)

 

8.1.4. FÁZE VYVRCHOLENÍ NÁRODNÍHO OBROZENÍ

Klikni zde :-)

 

8.2. SLOVENSKÁ LITERATURA

 

8.2.1. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA

 

 

V období osvícenství vznikaly učené spolky a společnosti, vzrůstal zájem o filozofii, historii a filologii. Anton Bernolák povýšil západní slovenštinu na spisovný jazyk, který dosáhl vysoké umělecké úrovně v tvorbě Jána Hollého. Současně se vedle národního klasicismu rozvíjel preromantismus, zejména v dílech Jana Kollára, Pavla Josefa Šafaříka a Karola Kuzmányho. Ve 40. letech 19. stol. se rozvíjelo národní demokratické hnutí, jehož centrem se stala evangelická lycea, zejm. v Bratislavě. Hlavní osobností byl Ľudovít Štúr, který zavedl jako spisovný jazyk střední slovenštinu a s jehož jménem je spojena generace romantických básníků a prozaiků (štúrovci). K významným osobnostem štúrovské generace patřili zejm. Samo Chalupka, Janko Kráľ, Andrej Sládkovič, Ján Botto, Ján Kalinčiak a Jozef Miloslav Hurban. První tištěnou knihou v novém spisovném jazyce byl almanach Nitra (1844). Porážka revoluce v roce 1848 přinesla úpadek kulturního a společenského života; oživení nastalo až zač. 60. let 19. stol. Jako organizátorka kulturního dění zde sehrála významnou roli Matice slovenská (1863). (Encyklopedie Diderot)

 

 

odrážka

do 40. let 19. stol. neexistoval jednotný celonárodní slovenský spisovný jazyk; pokusy o jeho vytvoření sahají už do 2. pol. 18. stol. (Josef Ignác Bajza)

odrážka

Josef Ignác Bajza (* 5. 3. 1755 Predmier  - † 1. 12. 1836 Bratislava, spisovatel; katolický kněz, autor prvního románu ve slovenštině)

odrážka

prozaik (René mláďenca príhodi a skúsenosťi) a epigramatik (Slovenské dvojnásobné epigrammata)

odrážka

pokusil se ještě před A. Bernolákem o kodifikaci slovenského spisovného jazyka na základě západoslovenského nářečí

odrážka

koncem 18. stol. došlo ke druhému pokusu o vytvoření spisovné slovenštiny na základě západoslovenského nářečí (Anton Bernolák, maď. Antal Bernolák)

odrážka

Anton Bernolák (* 3. 10. 1762 Slanica - † 15. 1. 1813 Nové Zámky, filolog, kulturní pracovník; katolický kněz)

odrážka

kodifikátor prvního slovenského spisovného jazyka, tzv. bernoláčtina

odrážka

o jeho jazykovědné práce se opíralo slovenské národní obrození

odrážka

hlavní díla: Dissertatio philologico-critica de literis Slavorum (Filologicko-kritická rozprava o slovenských písmenech), Grammatica slavica (Slovenská gramatika), Etymologia vocum Slavicarum (Etymologie slovenských slov), Slovár Slovenskí, Česko-Latinsko-Německo-Uherskí (šestidílný slovník, který měl být normotvornou příručkou slovní zásoby - vydal ho až kanovník Juraj Palkovič v Budíně po Bernolákově smrti)

odrážka

i přes tyto pokusy panuje jazyková nejednota

odrážka

katolíci - bernoláčtina (epik Ján Hollý)

odrážka

evangelíci - bibličtina (čeština Bible kralické, např. Jan Kollár, Pavel Josef Šafařík aj.)

odrážka

v 40. letech 19. stol. vzniká celoslovenský spisovný jazyk (na základě středoslovenského nářečí), tzv. štúrovština (Ľudovít Štúr, Jozef Miloslav Hurban, Michal Miloslav Hodža)

odrážka

Michal Miloslav Hodža (* 22. 9. 1811 Rakša - † 26. 3. 1870 Těšín, slovenský publicista; přední představitel a ideolog slovenského národního hnutí)

odrážka

spoluzakladatel a předseda spolku Tatrín

odrážka

účastnil se Slovanského sjezdu v Praze, organizoval slovenské dobrovolnické výpravy

odrážka

po porážce revoluce 1848 – 49 se jeho aktivita omezila na kulturní sféru

odrážka

autor básní, publicisticko-polemických prací o slovenském spisovném jazyce a učebnic

 

 

Tatrín - slovenský kulturní a lidovýchovný spolek v Liptovském Mikuláši 1844 - 48; první spolek se slovenskou úřední řečí. Předsedou byl Michal Miloslav Hodža. Úkolem Tatrínu bylo podporovat rozvoj národního života prostřednictvím vydávání knih, školských příruček, zábavného a poučného čtení pro lid, beletrie a vědeckých děl pro vzdělance. Nákladem Tatrínu vyšlo Štúrovo dílo Nauka reči slovenskej. (Encyklopedie Diderot)

 

 

odrážka

význam slovenštiny

odrážka

účinný prostředek boje proti maďarizaci; sjednocení národa

odrážka

přijata v novinách a časopisech (Slovenskie národnie noviny)

odrážka

v literární tvorbě - generace štúrovců (převážně básníci)

odrážka

znaky literatury:

odrážka

vliv lidové slovesnosti (vzor), zvl. balady

odrážka

vliv romantismu (zvl. Karla Hynka Máchy)

odrážka

inspirace životem lidu, slovenskou přírodou

 

8.2.2. POEZIE

 

a) vliv lidové slovesnosti

 

Ľudovít Štúr (vl. jm. Ľudovít Velislav Štúr, * 29. 10. 1815 Uhrovec - † 12. 1.1856 Modra, slovenský básník, jazykovědec, historik, politik, publicista, ideolog a vedoucí osobnost slovenského národního hnutí 19. stol.)

odrážka

byl ovlivněn zejm. osvícenstvím, revolučním romantismem, radikálnědemokratickými idejemi a zvl. Hegelovou filozofií

odrážka

od roku 1840 působil na evangelickém lyceu v Bratislavě

odrážka

jeho historicko-filozofické přednášky na bratislavské katedře řeči a literatury česko-slovanské seskupily kolem něho celou generaci (štúrovci)

 

 

Štúrovci, Štúrova škola - skupina národních buditelů kolem Ľ. V. Štúra, v širším smyslu stoupenci Štúrova národní programu v jeho i následující generaci. Působili ve vrcholné fázi slovenského národního obrození a konstituování novodobého slovenského národa. Proti maďarskému nacionalismu hledali štúrovci oporu u vídeňského dvora a v myšlence slovanské vzájemnosti uvnitř rakouské monarchie. Ke štúrovcům patřili básníci, kteří ve 40. letech 19. stol. uvedli do poezie nově ustanovený spisovný slovenský jazyk. Orientovali se na tradici lidové písně, zaměřili se zejm. na národnostní a sociální tematiku. K nejvýznamnějším představitelům patřili Samo Chalupka, Janko Kráľ, Andrej Sládkovič a Ján Botto. Vedle těchto básníků, kteří se stali zakladateli novodobé slovenské poezie, se uplatnili též prozaici Jozef Miloslav Hurban a Ján Kalinčiak. (Encyklopedie Diderot)

 

 

odrážka

ze 40. let pochází řada jeho národněobranných spisů, namířených proti maďarizaci

odrážka

v roce 1844 byl zbaven katedry pro podezření z panslavismu

odrážka

neúspěch branného a petičního hnutí jej vedl spolu s Michalem Miloslavem Hodžou a Jozefem Miloslavem Hurbanem k myšlence sjednotit Slováky na základě spisovného jazyka

odrážka

v roce 1844 kodifikoval zásady spisovné slovenštiny (Nárečja slovenskuo alebo potreba písaňja v tomto nárečí, Náuka reči slovenskej) - vzniká tzv. štúrovština

odrážka

proti tomu napsal Ján Kollár (evangelík a propagátor bibličtiny na Slovensku) Hlasové o potřebě jednoty spisovného jazyka pro Čechy, Moravany a Slováky

odrážka

svůj program národního obrození založil na přesvědčení nezadatelného práva národa na svobodu; za jeden z hlavních znaků národa považoval jeho jazyk a kulturu

odrážka

byl ovlivněn preromantickou koncepcí starobylosti Slovanstva a historického poslání Slovanů při prosazování svobody národů

odrážka

své představy o smyslu slovanské vzájemnosti ztvárnil ve studii Azia a Evropa čili určení Ruska v ohledu na Azii

odrážka

v letech 1845 - 48 redigoval Slovenské národňje novini

odrážka

v letech 1847 - 48 byl poslancem na uherském zemském sněmu v Bratislavě

odrážka

v květnu 1848 se účastnil formulování slovenského národního revolučního programu Žiadosti slovenského národa

odrážka

s postupem revoluce v letech 1848 - 49 se stal jedním z vůdců slovenského povstání a maďarské revoluce

odrážka

jeho podpora vídeňské vládě a postupný přechod k austroslavismu mu však nepřinesly splnění jeho nadějí

odrážka

stáhl se z politického života a věnoval se literární a vědecké tvorbě (německy psané Slovanstvo a svet budúcnosti, O národních písních a pověstech plemen slovanských)

odrážka

sbírka Zpevy a piesne (1853; vlastenecké a milostné verše)

 

odrážka

Štúrovy názory

odrážka

některé Štúrovy názory se z pozdějšího pohledu dají hodnotit jako kontroverzní

odrážka

mnohé postoje, které popsal v díle Das Slawenthum und die Welt der Zukunft (Slovanstvo a svet budúcnosti) je možné považovat za jeho politický testament

odrážka

Štúr v knize navrhoval politické splynutí s carským Ruskem, odmítal svobodné tržní hospodářství a jako jeho alternativu vyzdvihoval občinu

odrážka

odmítal parlamentní demokracii v prospěch samoděržaví

odrážka

zavrhoval osvícenství a s ním i moderní západní demokratické politické koncepce

odrážka

i když byl sám protestantem, navrhoval všem Slovanům konvertovat na pravoslaví

odrážka

Štúr je považován za zakladatele spisovné slovenštiny, ale v díle Das Slawenthum und die Welt der Zukunft jako spisovnou řeč pro všechny slovanské kmeny doporučuje používat ruštinu

odrážka

netajil se také nenávistí k Židům a schvaloval také carskou protižidovskou politiku

 

Samo Chalupka (* 27. 2. 1812 Horná Lehota - † 19. 5. 1883 Horná Lehota, slovenský romantický básník; evangelický kněz, bratr Jána Chalupky - viz dále)

odrážka

autor lyrických básní (Sen, Zrada) a historických próz s tématy jánošíkovskými (Likavský väzeň, Kráľohoľská, Junák), protitureckými (Boj pri Jelšave, Turčín Poničan) a ze slovanského dávnověku (Kozák, Branko, Starý väzeň, Odboj Kupov)

odrážka

jeho báseň - hrdinský zpěv - Mor ho! se stala výrazem odhodlání dosáhnout národní svobody a kodexem mravních hodnot

odrážka

oslava národní hrdosti a boje za svobodu

odrážka

boj Slováků proti přesile římského císařského vojska v dávnověku i současné myšlenky o svobodě a lidských právech (posila národního sebevědomí)

 

Ján (Janko) Matúška (* 10. 1. 1821 - † 11. 1. 1877, slovenský básník; představitel Štúrovy generace)

odrážka

v baladách, historických veršovaných pověstech (Svätý zákon, Hrdoš, Pomsta, Kozia skala, Púchovská skala) a v básních vyjádřil národní a buditelské nálady mladé generace

odrážka

próza Zhoda liptovská se vyznačuje smyslem pro dramatické napětí a tvoří součást romantické historické prózy

odrážka

jeho píseň Nad Tatrou sa blýska se později stala součástí československé státní hymny, v současnosti je slovenskou státní hymnou

odrážka

vlastenecké písně (zlidověly) – Karol Kuzmány, Kto za pravdu horí, Samo Tomášik, Hej, Slované

 

b) vliv romantizmu

 

Andrej Sládkovič (vl. jm. Ondrej Braxatoris * 30. 3. 1820 Krupina - † 20. 4. 1872 Radvaň, slovenský básník; evangelický kněz; jeden z hlavních představitelů slovenského romantismu)

odrážka

položil základy novodobé slovenské poezie

odrážka

v lyricko-reflexivní básni Sôvety v rodine Dušanovej formuloval poezii jako syntézu vnějšího a vnitřního světa

odrážka

zamýšlel se nad rozporem mezi individuální touhou a nezměnitelným osudem

odrážka

tuto koncepci realizoval i v básnických skladbách:

odrážka

Marína, oslavujících lásku, krásu a mládí

odrážka

básníkova láska k Maríně (osobní cit) + láska k lidu (vlastenectví) - ”dvoje veľkých ľúbostí”

odrážka

a v eposu Detvan, v němž vyzdvihoval mravní hodnoty slovenského lidu a krásu přírody a vyjádřil nejryzejší osobní vlastenecké city

odrážka

oslava detvanského junáka Martina (zabil bílého sokola krále Matyáše); přiznal se, za svou smělost získal oblibu krále; využití slovenských folklorních motivů: valaška = symbol práce a boje, fujara, písně = symbol mladosti, opasek a vrané vrkoče = symbol fyzické krásy, prsten = symbol lásky

odrážka

záměr: oslava slovenského lidu = zdravý základ společnosti

odrážka

v pozdější tvorbě podporoval a obhajoval program národního obrození (Ohlasy, Nehaňte ľud môj!, Zaspievam pieseň o slobodnej vlasti)

 

Janko Kráľ (* 24. 4. 1822 Liptovský Mikuláš - † 23. 5. 1876 Zalté Moravce, slovenský básník; představitel romantismu)

odrážka

v duchu lidové slovesnosti skládal:

odrážka

písně (Potecha, Moja pieseň)

odrážka

balady a pověsti (Zakliata panna vo Váhu a divný Janko, Zverbovaný, Výlomky z Jánošíka)

odrážka

lyrické verše (Túženie, Dumka bratislavská)

odrážka

vyjadřoval pocity rozervanosti a zoufalství, ale i vzdor a revoluční patos

odrážka

pod vlivem revolučních událostí 1848 psal vlastenecké básně (Šahy, Krajinská pieseň, Jarná pieseň, Duma dvoch bratov)

odrážka

jeho dílo posmrtně vydáno v souborech Verše Janka Kráľa, později pod názvem Dráma sveta

 

Ján Botto (* 27. 1. 1829 Vyšný Skálnik - † 28. 4. 1881 Bánská Bystrica, slovenský básník, představitel štúrovců, národní buditel)

odrážka

romantický vzdor a touhu po svobodě promítal do naplnění vlasteneckých ideálů, v tvorbě se inspiroval lidovou poezií

odrážka

autor balad (Báj Maginhradu), elegií (Pieseň Jánošíkova) a vlasteneckých písní

odrážka

lyrickoepická báseň Smrť Jánošíkova patří k vrcholům slovenské romantické literatury

odrážka

nebohatý děj (čerpá ze závěru lidové pověsti o zbojníkovi), líčení přírody, úvahy, písňové vložky

odrážka

Jánošík – symbol boje za svobodu, spravedlnost, mstitel křivd

odrážka

kompozice: 9 zpěvů a předzpěv

 

8.2.3. PRÓZA

 

Ján Chalupka (* 28. 10. 1791 Horná Mičiná - † 15. 7. 1871 Brezno, slovenský dramatik a prozaik; evangelický kněz, bratr Sama Chalupky - viz výše)

odrážka

autor veseloher z Kocourkova (Kocourkov aneb Jen abychom v hanbě nezůstali, Anička se žení a Honzík se vdává, Třasořitka)

odrážka

zesměšňoval v nich lokálpatriotismus, patolízalství, konzervativismus a měšťáckou zbabělost

odrážka

vystupoval proti maďarskému šovinismu, který považoval nejen za škodlivý, ale hlavně za nesmyslný (satirický román Bendeguz)

odrážka

svá první díla psal česky, od roku 1848 slovensky; do slovenštiny přeložil i svá česky psaná díla

 

Jozef Miloslav Hurban (* 19. 3. 1817 Beckov - † 21. 2. 1888 Hlboké, slovenský vydavatel, spisovatel, publicista a evangelický farář)

odrážka

přední představitel a ideolog slovenského národního obrození, jeden ze zakladatelů Matice slovenské (1863)

odrážka

jako student napsal cestopis Cesta Slováka k bratrům slovanským na Moravě a v Čechách

odrážka

vynikající kritik, literární historik (Slovensko a jeho život literárny) a publicista

odrážka

jako nejbližší Štúrův spolupracovník usiloval o prosazení slovenštiny jako spisovného jazyka, organizoval osvětovou a kulturní činnost (spolek Tatrín)

odrážka

hájil slovenská národní práva proti maďarizaci

odrážka

vydával almanach Nitra (od 1844, první kniha psaná v nové spisovné slovenštině) a vědeckoliterární časopis Slovenské pohľady na vedy, umenie a literatúru (od 1846)

odrážka

za revoluce 1848 – 49 prosazoval radikální národní a sociální požadavky

odrážka

po porážce revoluce představitel slovenské buržoazie politicky orientované na Vídeň

odrážka

spolutvůrce Memoranda slovenského národa

odrážka

autor básní, cestopisných črt, pověstí, novel (Olejkár) a obrazů ze současnosti (Korytnické poháriky, Slovenskí žiaci aj.)

odrážka

autor satiry na maloměsto (Od Silvestra do Troch kráľov)

odrážka

první životopisec Ľ. Štúra

 

Ján Kalinčiak (* 10. 8. 1822 Horné Záturčie - † 16. 6. 1871 Martin, slovenský prozaik)

odrážka

autor historických próz o Matyáši Korvínovi (Bozkovci, Milkov hrob, Knieža liptovské) a ze života drobné šlechty (Bratrova ruka, Láska a pomsta, Orava)

odrážka

život zemanstva zobrazil v humoristickém románu s folkloristickou poetikou a lidovým jazykem Reštavrácia (obraz voleb 30. let, prvky realismu)

odrážka

jeho prozaická díla mají často autobiografické črty a hlavním motivem jsou rozpory mezi osobním a nadosobním, láskou a povinností, zákonem a jeho porušením z „vyšších“ důvodů, přičemž hrdina má osobní pocit neviny

odrážka

v posledních letech Štúrova života přepisoval jeho dílo O národných povestiach a piesňach plemien slovanských do češtiny